2.3.2016
Nejdřív se omlouvám za tu slovenštinu, protože to není slovenština. Asi bych to správně slovensky napsat nedokázal, to za prvé, a za druhé - je to spíš schválně čeština se slovenským dialektem, aby tomu mládež rozuměla. Dnes už mladí slovenštině nějak moc nerozumí.
Stalo se to nejspíš v roce 1988. Od té doby jsem tam nikdy nebyl, ale slyšel jsem cosi o nájezdech autobusů hledačů kamenů z Rakouska i odjinud. Prostě hodně známá lokalita. Těch různých děr a šachet a štol (údajně až středověkého původu) tam byla spousta - a já se trefil zrovna do té pravé...
Část těch kamenů pořád mám, nerozdal jsem všechno, tak mne napadlo, že něco vyfotím a tady zveřejním (doufám, že to zvládnu příští týden), ať taky vidíte tu nádheru. Jen ten poslední, nejúžasnější nemám. Šel jsem se tenkrát po návratu z Podlipy pochlubit se svojí kořistí profesoru Bauerovi na katedru mineralogie na VŠCHT, s kterým jsem se dobře znal a často ho navštěvoval (o tom, co jsem díky němu zažil, chystám jinou příhodu). Byl z toho mléčného křemene s malachitovými žílami úplně okouzlen a poprosil mne o něj...takže tam někde ve sbírce je možná dodnes. Ale pan profesor ke mně byl vždy štědrý a tak mi místo něj nasypal do dlaní něco australských drahých opálů. Měl jich plný plátěný pytlík.
9.3.2016
Tak je tady kamínky máte, pár jsem jich vyfotil. Přinesené na mých bedrech v batohu typu "Pytlák Říha" s medvědem v patách. Kdyby někdo chtěl, mohu změřit i rozměry kamenů. Na webu jsem se dočetl, že libethenit je dnes již vzácný nerost...to je dobře. Aspoň bude na pivo.
Návštěvní kniha k této historce je zde! Klikněte sem a pište...
Zpátky na historku "Kolečko"
titulní strana