Šerý svět aneb Drsnost sama (recenze od Ivo Fencla)

Z časopisu Intertramp. 0smnáct stran původně vznikajících v letech 1986 až 2000 (do 9. 3.)

Motto:

Nejpotupněji zacházeno s Danem… Ten však žádný PUNTIČKÁŘ, a tak si to ani neuvědomuje. Jára Frič.

MOTTO 2: "Jak mohou žít ti Folkaři bez hospod?" "To není život, to je pomalé umírání!"

Nenadálé i nadálé zvraty slibuje v úvodu autor J. Frič… a představuje nám dva velikány: Karla Plíhala (odletoška už známého i z českého filmu pro kina) a Earla Scruggse (i když toho vidíme bez mandoliny, vlastně Mandoliny). Důležitější však je, že většina následujícího děje se odvíjí - jak aspoň Jára náš tvrdí - na základě pravdy, kterou coby Šerý zjev podobně, hodně podobně prožil.

Přejme komiksu Šerý svět brzké zfilmování, vždyť osoby a obsazení už vidíme též na titulní straně. I využijme rozpisu pro režiséra Spielberga a vyjmenujme znovu paričku Rychlých… opravuji Šerých zjevů. Dan, Jóna, TRHAČ, Stýblo a Billíček.

Nemusíme snad podotýkat, že zde máme co do činění s klaďasy. Podobně Drbač s Brnkačem výkvětem ctností as budou… Avšak Karel Plíhal? Jarek Nohavica? Wabiové? Folkaři vůbec? Zápory, zápory, zápory a minusy! (Technická připomínka: Prvá čtyři pokračování vydána vždy ve dvou svislých prizích vedle sebe, pak už normálně.

De facto ovšem story tvořena samostatně hlavičkovanými "kapitolami" vždy na dvou listech. Těch je jen 6, načež následuje delší kapitola sedmá nazvaná Stýblo v akci, která má také šest, ale už jen stran.)

Šerý svět 1

Díl datován 1986 až 1990. Dva svislé pruhy obrázků. Banjo z mlžných hor!

Tak se jmenuje nejen LP deska, respektive píseň, ale i román od Trhače, který ještě nebyl napsán… a přece prvé dvě kapitoly už posloužily jako předloha následujícího komiksu... I nejprve k ději. 32 756. schůze Zjevů se počíná návštěvou samotného Scruggse. Stydí se, stařík jeden zelená? Snad. Ale nemá proč, není Járou, ba ani hrdiny jeho příběhů přijat se žádnou povýšeností: "Jsme taky jen lidé!" přiznávají si Šeré zjevy tedy hned na začátku. A to se nám líbí, taková skromnost lahodí našemu oku. Oku lahodí i oblečky Zjevů a autor si to opět neodpustil, aby nezparodoval milovaného Foglara. "Cože, vážně jste šeré zjevy?! Nejste jen tak oblečeni!?" Rychlé šípy jistě přijímají tento hold s povděkem!

Tento díl též obsahuje reklamu na Gambrinus. Ale k věci. Scruggs seznamuje Zjevy - a tedy i nás - s bídným národem Folkařů, který se před nedávnem usadil v krásných mlžných horách, pod nimiž on sám tvrdě farmaří… A Scruggs líčí Folkaře v tom nejhorším světle, takže i my už víme, v jakém duchu se tento příběh asi dál ponese. Neboť bídní psi odvlekli mladou Scruggsovou zvanou Andělská Mandolin "mezi chřestítka a triangly" - do svých doupat. A nyní, co Američan Čecháčkům za Mandolinino osvobození nabízí:

"Její ruku jednomu Zjevu, půl ranče a samohrací pětistrunné banjo jeho vlastní konstrukce…" Ou jej.

A není to věru špatná nabídka, vzhledem k tomu, že taťka unesené děvy už má i svůj plán. Zmiňuje Portu, kam se Folkaři jedinkrát ročně sjíždějí, a jejich tamní extázi. "Tam je zničme!" A rozhořčený Trhač i ostatní… se odhodlávají pomoci. Vždyť šípy jejich vzorem (tak trochu). P. S. V tomto úvodním, lákavém díle též citována známá píseň o kůži.

Šerý svět 2 = Na cestě.

Dva svislé pruhy obrázků (1990)

I vyrazili Šeráci z Berouna až do Tennesseee, Gambinem za zpěvu Johna Hardyho obtěžkáni a náhradními strunami též (jen věci osobní hygieny nepobrali), vyrazili a putovali vlakem, lodí, vzducholodí i Geronimovým povozem. Ten však před územím Folkařů odmítá pokračovat, jinak prý spáchá krakatiri. "Z hlediska vyššího principu mravního" ponechávají tedy Zjevy povoz zbabělému indiánskému náčelníkovi a putují po svých k rozeklaným Mlžným horám, za nimiž začíná Tenesí… Přehlédli však jednak kostru, jednak… Trhač však těsně před cílem omdlí žízní.

Šerý svět 3:

Jónův hrůzný nález a bitva (první část). Dva svislé pruhy obrázků (1990).

I nastupuje takzvané "šeré pivo", jedenadvacetistupňový Šerovar, a Trhač zas na nohou. Na přítomnosti OHLODANÉ kostry ledva odrostlého hocha to nic nemění, a tak je Jóna jmenován hrobníkem… a v dáli se objevuje neznámý koloběžkář… Jónův hrůzný nález a bitva. Nikdy však není tak drsně, aby nemohlo být ještě drsněji. Trhač totiž trhá zdejší přírodu - však pomocný ochranáč čermák zůstal v českém Křivoklátsku. Trhač si může dovolit lámat a probíjejí nakonec cestu liánovou džunglí ostatně vespolek, tak jak to má být. U seníku nás Jára Frič pohladí opět foglarovinou (Hlavně hrozně opatrně!) a… šok po pohlazení. Kdosi zde oběsil bendžistu na páté struně!

Šerý svět 4:

Jónův hrůzný nález a bitva (druhá část). Dva svislé pruhy obrázků (1990).

Mnoho neopatrných bendžistů sice už při nedbalém ladění páté struny opravdu uhynulo, toto však nebude tento případ. A tak je vztyčen prostý kříž a pod ním zbudován prostý hrob. Zde odpočívá (od té doby) NEZNÁMÝ BANJISTA… O odpočívají (jídlem a spánkem) i zjevy a autor se mýlí, to není místem hluchým, nýbrž právě ze života. Pak však útok chrastítkem, které jen refrén Johna Hrdyho zažene. A kvůli tomu vlastně Jára i celý svůj obrázkový román napsal, ne? Vždyť pohleďme, co udělá s padoušským folkařem klasická hra na bluegrassové banjo! Rozpadá se v kusy, bídník - a dobře mu tak. I haldě dalších. Ti chudáci nesnesou ani tu nejměkčí country. Jóna pronásleduje jediného přeživšího folkáče…

Šerý svět 5:

Odtud už komiks ne v pruzích - a nebudu to psát!

Další část začíná úžasným pohledem na Portu. Citován je Nohavica, Okudžava, vyvoláván Kájík Plíhal a ruce rozpřahuje sám Kovářík a nutno přiznat, že kreslíř a autor textu v jedné osobě karikované dobře zná a vystihl Mirka věru že v jeho pravém postoji. "Nežli blúgraz, radši úraz," míní Folkaři a rovněž k alkoholu (nejen Gambinu) nenávist cítí, jakožto k banjistům. Z plakátu však jasně vidíme, co tyto hordy ctí. I KRKY doktora Janečka, i agenta Reeda, i písně politického Sokolova, Fibingerovou… a co by, to mohou, ale oni ne a nemají dosti.

Předportiřkami, poportičkami a záportičkami se to v jejich snech jen hemží. A tu vtrhne přežiší folkař. "Podívej, jak ten KAMARÁD krásně běží!" šeptají děvy, jako by to utíkal sám Mirek Dušín, ale krásu na potrhanci neuzříš. Zoufalec začal z hrůzy citerovat Plíhalovi svou zvěst ve verších, takže Kájín i pokorné fanynky musí opustiti a přestat s Á MAJ, při němž se prstíky nepolámaj. Radu však zná. Roztavte svíčky, vy mystické folkové ženy, přestaňte na chvíli psáti generační výpovědi… a zalijte si uši voskem… A vyražme…

Šerý svět 6

V tomto pokračování se autor vrací ke svým. Ti se nebojí, zvítězila by nad nimi jen blbost jejich… a té není. Ukryjí se bystře do koruny před hordou přiřítivších se Folkařů, ale běda, nespolehlivý Trhač nevzal na strom sud s pivem. Foglara sice zaslechneme v tomto díle v úsloví "nos jak klika od blázince", ale navzdory tomu Zjevy odhaleny a zajaty. Žasnou, kdo všechno se k Folkařům už dal… a podílí se na jejich špatnostech. Ach pivo, nebylos dost mocné! K blití jsi Folkaře vyhecovati dokázalo, avšak neusmrtilos!

Šerý svět 7

V této části se mezi čtenáře Intertrampa provaluje plešatost jednoho ze Zjevů, které byly zavlečeny přímo do chřtánu "země tamburín", do centra nenávisti k Hardymu a tedy i jim, ke kamarádům, kteří nekamarády střílej. Jako bychom slyšeli (a taky slyšíme) samotného Bohouše z Foglarova podlého Bratrstva KP. "Blúgrasáci, hlupácíííí!" zní. Je to zlé. A bude hůř. PO cestě plné ústrků a úsměšků stanou nešťastní muži před samým Plíhalem.

Šerý svět 8

Karel hovoří shůry, ze svého stolce ve verších, ale lepší verše znají Zjevové (a jejich autor) od zesnulého (bohužel!) již pana Jaroslava Foglara: "Vy budete vlhký taky, koukněte se na ty mraky!" Plíhal dostane nervový záchvat, ale co to pomůže, když NAŠI stejně padnou do potkanů plného blúgrásového hrobu a jest jim na hlavy plito. "Je lépe však býti sežrán potkany, anebo folkaři?" ptá se vtipně autor. A my se ptáme s ním: dá se vůbec najít 10 rozdílů mezi folkařem a potkanem? Ve Smrduté jámě se však zjevy aspoň setkají se šerifem Wabim. On jediný zbyl z výpravy, která Folkaře nedávno navštívila…

Šerý svět 9

I konečně dostal autor příběh tam, kam podle názvu směřoval. Do světa šerého. Ale co to? Trhač, Trhač dlabá syrové potkany (chutná to jako hruška)! VRAJ maso jako maso. To je mu podobné. Avšak kostnatý mrak hladu si žádá odhození předsudků, a to i když v potkaních žaludcích ještě leží zbytky Wabiho přátel. Drsný, ó, drsný je svět Járova příběhu…Ale i pln postřehů. Kupříkladu Wabi a pol. prý jezdívali na vandry jen v zimě, aby nepotkávali tolik lidí. Ale k našemu příběhu. Zjevuje se nová postava. Bohouš "ze z Plzně". On jediný ještě shlíží na oběti díry.

Šerý svět 10

V této části jsou opět zdařile parodovány šípy, a to pasáže s Písklounem a Tlouštíkem, k parodování nejvděčnější (i já se pokouším). Bohouš je lákán na trilobita do díry i ptá se (klasicky), je-li živý. Nakonec pak ale vlákán na prosté žvýkačky do jámy lvové a Zjevy vystupují vzhůru. Šerif hned zbodne Plíhalova psíka Ňafíka. Ostatní živáčci v táboře portovním spí - naštěstí. Wabi mizí odvlečen vlastní toulavostí bot a Dan nachází Plíhalovu výzvu k ranní poradě. Co se tam ale Zjevy dovědí za hrůzu?????

Šerý svět 11

V sedm ráno nazítří se na poradě dovídá i laskavý čtenář, že za 7 dnů počne vlastní Porta (Plíhal i to ovšem musí sděliti ve verších!). "Těšte se, ach, těšte, bluegrassem nezhřešte!" dodává bard netuše, že přehnaně odvážní Zjevově se vloudili do stanu a jsou skryti pod houněmi. Tu Karel odhaluje zmizení Ňafíkovo a musí se uklidnit před zlou předtuchou nejkrásnějším akordem… AAH! A kytara Plíhalovi z ruky vyletí!

Šerý svět 12

Plíhal totiž nahmátl místo á-maj g-dur a polámal si prsty. Chudák. "Zavedeme umělé dýchání…" "To se mussí vyssát!" radí šípácky i kolegové jeho. Zatímco Zjevy jsou rády, že jsou rády. "To byla hrůza! TEĎ jen pryč z toho doupěte chrastítek!" Opět citáty a parafráze (z) Foglara, podotkněme pro Neznabohy.

Zatímco se Zjevy dekují do nedalekého lesíka, kostičky Ňafíkovy ještě štěkají! To však klukům nevadí, mají už plnou hlavu Stýbla, jemuž hodlají zatelefonovat kvůli posile. Virgulí také brzy najdou telefonní dráty vzdálené jen 25 kilometrů. Folkaři byli moc přízemní na to, aby spojení strhli, a tak může výstup k napojení započít. A kde jsou dráty, tam bude i pívo, že ano. Tak pravil Zjevů šerif!

Šerý svět 13

Duben 1998. Zde začíná samostatný závěrečný oddíl příhod Mr. Straw in Action.)

MOTTO: Není důležité zúčastnit se, ale vyhrát.

V tomto příběhu (patrný změněný styl kresby - dobré!) nám Jára odhaluje totožnost Stýblovu. O koho že vlastně šlo? O mladého pána jménem Žito, který však na vojně natolik zesílil a povyrostl (takřka pět metrů), že ho nyní zaměstnali coby jeřáb. Zjevy se jeho taťuldovi Josefovi dovolaly díky své mentální energii a kolíčkům na prádlo přímo z amerických lesů a dovolají se touto cestou i Strawovi. "Šeru čest!" zní už sluchátkem milý vytáhlíkův hlas. "Šeru zdar!" V tomto dílu opět autor paroduje Písklouna a Tlouštíka, konkrétně Stýblo musí na hrách, když utekl dřív z práce. Ale musel, vždyť Zjevy umírají žízní a potřebují z Čech minimálně čtyři sudy. Ne folkařské vody - samozřejmě! Teprve když se Stýblo poprvé v životě rozpláče před svými rodiči, otec povolí. "I tak si ty černochy a Indiány lovit jeď, víš, že ve sběrně dávají sedm korun za kůži."

Šerý svět 14

Stýblo nevyráží do Států sám. Bere hned tři válečné oddíly. Ten prvý má vést Drbač, druhý Bambulka, třetí Brnkač (muž s rohy vzrostlými po hovězím vývaru), který Zjevy "má rád, i když je nesnáší". Oddíly vyráží, ale… "Ha! Začalo pršet! Je to jen smůla nebo špatné znamení?" Zde bychom rádi coby kritikové podotkli, že Jára F. Foglara nijak nevykrádá, nýbrž velice chytře píše pouze v jeho stylu, a to ještě jen občas, mistrovsky parafrázuje jeho občas naivní jazyk… a také geniálně kombinuje výroky z nejrůznějších míst slavného komiksu Rychlé šípy a spojuje do nečekaných souvislostí…

Dostanou se ale pomocné hordy do Tennesseee pěšourem? Těžko. Řešení? Jednoduché. Uzmeme Japončíkům z tržnice auta a čluny! Co na tom, že na nás sesílají Pearl Harbor.

Avšak za polorasistický čin sesílá Jára na drsoně trest v moři. Čluny se potápějí… a ještě že dno je blízko.

Šerý svět 15

MOTTO: Mládí patří svět, Šeré zjevy vpřed. Připravte si půllitry! V této části se stává příběh takřka SCI-FI.

Zatímco se pomocné protifolkařské oddíly vyloďují z moře poblíž Tenesí, Zjevy se plazí na místo, kde si telefonicky domluvili setkání - ku kostře s prasklým hřbetem. Plazí, chřestýš nechřestýš, nikdo však naštěstí není uštknut. Zato z pomocníků pár v moři zůstalo… Dále s v tomto dílu znovu setkáváme s Wabim, který spadl do další z folkařských děr. Stýblo ho vytáhne a všichni se dík tomu dovídají o Železné oponě. Nazývá se tak hranice mezi zemí Folkařů a zemí, kde se chystá místo Porty skvělý festival ryzí country. Jak se skrz oponu ale dostat?? Zatímco naši braši to řeší, šerif už zase vypil jeden sud piva. Tak to chodí…

Zpoza opony zní pípání. A za ní. Rádio Svobodné Tenesí. A také Jeloustonské prameny a Nešvil, Skalisté hory a vše pěkně pohromadě… Toto místo bych si dovolil kritizovat!

Šerý svět 16

Wabi znovu odchází, vlastně trochu zrazuje společné snažení. I kritizujme také Járu. Nevytáhl náhodou takhle tohoto šerifa z ďoury, jen aby se Zjevy dověděly, co potřebovaly?? A když to znají, může Wabi zas… Có?!

Ve vysílači se kluci dozvěděli, že se bude countryfestival krýt s Portou a bude vysílán. Čtenáři už ani nemuselo být napovězeno, že tedy… Nejdříve však vyslali Jónu a ten ukradl folkařská roucha - a přitom shlédl i Plíhalovu výstavku nenáviděných hudebních nástrojů a ledacos si vypůjčil. Mj. útočné banjo vzor 1987 ("Můžu si ho pohladit?") A NADEŠEL DEN PORTY. Osladí Zjevy portařům zpod jeviště folk nářezem rovnou z Nešvilu? Uvidíme!

Šerý svět 17

Dopsáno asi v únoru 2000.

MOTTO: Člověk aby pohledal tak podlézavé stvoření, jakým je pokořený folkař.

Tento díl paroduje folkařský přístup k práci - mj. všichni hovoří ve verších - a jakých. A pak jsme v kotli. Slyšme. "A zas po roce ta úžasná kamarádská atmosféra a já mohu říct je kamarádi ahoj!" Portýr jde na dračku, davy šílí. Bohužel krčící se Stýblo se nepřenese přes bezděčnou urážku folkařčinu a z trpa se radši zase stane pětimetrounem. Blúgras odhalen. "A zatímco pán s tykadly drmolil na pódiu poslední veršíky folkových nymf, nastala v hledišti obrovský vřava… Prozrazené Šeré zjevy proti obrovské přesile… vzduchem létaly Portýry (i Pavel Horňák v programu!) … a pěsti."

Banja spustila, folkaři se trhali, ale bylo jich přece jen moc. Prsty už umdlévaly. Naštěstí se bojující "doplížili" ke zvukotechnice a pustili Portařům přímý přenos zpoza Železné opony. NA plný pecky. Folkaři si dobrovolně svazují ruce a omlouvám se i já, zde už nelze psáti kritiku, zde lze jen komentovat a líčit.

Šerý svět 18

Za pódiem bylo prý nalezeno několik svázaných trampů, které chtěli Folkaři údajně veřejně vystavovat a zesměšňovat. I věřme, milí čtenáři, že to nebyla jen dodatečná kamufláž pro ospravedlnění, že Zjevy svázali Folkařice do kozelců apod.

A tu vstupuje na scénu našeho románu "Skraks" a přiváží Zjevům věci jejich osobní hygieny: dva kartáčky na zuby a pastu.

A jako další deux ex machina vstupuje i Wabi, potřetí již děkující za záchranu. Folkaři jeho osadě ukradli Portu, a tak ať teď pikají. Anebo pykají?

A Mandolin? Nalezena (na udání) pod pódiem v Kájových spárech a teď se chystá její svatba se šerifem Zjevů. Ten - po zjištění, že Mandolin emancipačně nevaří - však dává přednost JEN samohracímu banju. A Plíhal utichl v San Quentinu.

Epilog tohoto dílu se pak odehrává už zase v Čechách. Tolik se toho stalo - a jen mezi dvěma schůzemi! Začíná ta 32. 757, ale nikdo už neslyší, že je nyní třeba pomýšlet zas na záchranu kamarádů z ostrova Namo… Co zato probudí, je nečekaný host: poloněmecky hovořící Kája, ale už ne Plíhalů. Gottů! Vykradli mu dům. A policie Slavíka poslala za Zjevy!

Závěrem se znovu omlouvám Járovi, že tak podařený příběh zkrátka odmítám nějak hnidopišsky kritizovat. Bylo by to zbytečné. Osobně považuji za sporné pouze mechanické přenášení děje do Států, kde se typicky česká Porta sotva kdy mohla konat. Ale přítomnost velikého Scruggse to ospravedlňuje.

Howgh!